Objekt pily ve Vrinu (1995) vychází z prosté úvahy, že místní dřevo nařezané přímo v obci je daleko lepší než to dovezené ze supermarketu, ale především poskytne místním obyvatelům práci. Ze stejných úvah později vznikly také objekty místních stájí (1994) a řeznictví (1998), kde se bez stresu chovají zvířata, popravují a rovnou prodává jejich maso.
„Základní myšlenkou družstevního řeznictví je udržovat v místě přidané hodnoty. Porážka se neodehrává kdesi daleko, ale přímo ve vesnici, a zvířata tak nemusí podstupovat dlouhou cestu. Zpracování, uskladnění i prodej masa se děje přímo v obci.“
„Změna zemědělství vyvolala otázku po umístění a podobě nových, větších chlévů. Odpověď zněla, že zemědělec má mít ve vesnici stále své místo. Z toho vyplynuly tři postupy: stávající chlévy ve vesnici byly rozšířeny, novostavby byly umístěny na okraji obce a vesnice byla rozšířena o skupinu chlévů nových.“

Gion A. Caminada